Kyselina listová v těhotenství. Samotná strava nikdy nestačí!

Kyselina listová v těhotenství

Jedním z nejdůležitějších vitamínů, které by měla nastávající maminka užívat, je kyselina listová. Kyselina listová patří do skupiny vitamínů B. V lidském těle je zodpovědná především za tvorbu nových buněk. Příjem dostatečného množství kyseliny listové před otěhotněním a na počátku těhotenství působí jako účinná prevence defektů neurální trubice u dítěte. Pravidelné užívání doporučených dávek kyseliny listové snižuje riziko těchto vrozených vad o 50 až 70 %!

Mícha a mozek se u dítěte vytváří v prvních týdnech těhotenství, ženy by proto měly užívat kyselinu listovou již několik měsíců před otěhotněním. Vzhledem k tomu, že podstatná část těhotenství je neplánovaných, doporučují lékaři užívání kyseliny listové v dávce 400 μg denně všem ženám v produktivním věku.

Jakou dávku kyseliny listové by měly ženy užívat?

Před otěhotněním by měly ženy užívat 400 μg kyseliny listové denně, a to ve formě vitamínového doplňku výživy nebo potravin obohacených o kyselinu listovou. Během těhotenství se pak dávka kyseliny listové zvyšuje na 600 μg denně, a to minimálně po dobu prvních 3 měsíců těhotenství. V ojedinělých případech lékař předepíše ženě vyšší dávky kyseliny listové (až 5 000 μg). Týká se to především žen, které měly dříve dítě s defektem neurální trubice, ženy, jejichž partner nebo blízký příbuzný měl defekt neurální trubice, ženy s celiakií, obézní ženy, ženy užívající léky na epilepsii nebo ženy s některými druhy vrozené anémie.

Kyselina listová ve stravě

Základem stravy by měly pro nastávající maminky být potraviny bohaté na kyselinu listovou. Jedná se především o tyto:

zelenina – listová zelenina, zejména špenát, brokolice, růžičková kapusta, chřest
luštěniny – fazole, hrách
džusy – pomerančový, ananasový, rajčatový
ovoce – pomeranče, avokádo
droždí

Kyselina listová jako doplněk stravy

Příjem kyseliny listové v rámci pestré stravy není jako prevence defektů neurální trubice dostatečný. Riziko defektů neurální trubice je významně sníženo pouze podáváním vitamínových doplňků v doporučeném dávkování. Důvodem je lepší vstřebatelnost syntetické formy kyseliny listové do organizmu (až 100%). Vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50 %, přičemž část kyseliny listové se navíc ničí tepelnou úpravou a skladováním. Ideální je tedy kombinace pestré stravy a doplňků stravy.

Čtěte také: Řízení v těhotenství. Lze upravit auto pro větší bezpečí těhotné ženy?

Je možné se kyselinou listovou předávkovat?

Kyselina listová patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě a její nadbytečné množství je z těla vylučováno močí. V USA je stanovena horní hranice příjmu kyseliny listové u dospělých osob bez rozdílu pohlaví na 1 000 μg denně. Užívání vyšších dávek kyseliny listové může zakrýt anémii vzniklou z nedostatku vitamínu B12. Tento druh anémie způsobuje změny v nervovém systému a týká se především starších osob. Obecně však riziko předávkování kyselinou listovou nepředstavuje velké riziko.

Defekty neurální trubice

Podívejme se nyní konkrétně, co znamenají defekty neurální trubice.

Rozštěp páteře

Nejčastější defekt neurální trubice (50 % všech případů) představuje rozštěp páteře. Spina bifida vzniká v prvních týdnech těhotenství. V období let 1961 – 2005 bylo v Česku diagnostikováno celkem 2 647 případů spina bifida. Spina bifida má mnoho forem, od okultní, která nepřináší postiženému člověku žádná omezení a často se na ni přijde náhodně při rentgenovém vyšetření, až po formy neslučitelné se životem. Většina dětí se spina bifida může s určitými omezeními a za přispění lékařské péče žít plnohodnotný život. Děti se spina bifida kromě jiných potíží nemohou pohybovat dolní částí těla a jsou tedy odkázány na invalidní vozíky a berle.

Anencefalie

Druhý nejčastější defekt neurální trubice (40 % všech případů). Vzniká nesprávným vývojem mozku a lebečních kostí, kdy se části mozku a lebky vůbec nevyvíjí. Těhotenství končí nejčastěji samovolným potratem, příp. děti umírají krátce po narození. V období let 1961 – 2005 bylo v Česku diagnostikováno celkem 2 028 případů anencefalie.

Čtěte také: Těhotenství týden po týdnu: 5. týden těhotenství

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik defektu neurální trubice?

Největším problémem je nízký příjem kyseliny listové před otěhotněním a během těhotenství, Na pozoru by se měly mít také matky, u nichž již k defektu neurální trubice došlo v předchozím těhotenství. Problém může představovat také neléčená cukrovka, užívání některých léků (např. některých léků na epilepsii), dále obezita a v neposlední řadě vystavení plodu vysokým teplotám na počátku těhotenství. Nebezpečí představuje horečka matky, sauna, horká koupel či vířivka.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*