2 fotky 
„Mohlo mě to napadnout dřív!“ říkala jsem si po návratu z porodnice, když mi pomalu docházelo, co všechno doma bude potřeba změnit. Vlastně mě to napadlo i před rekonstrukcí. Jenomže tehdy jsem s myšlenkou, že zanedlouho možná budu mít dítě, odmítala pracovat.
Z pověrčivosti či strachu, jestli a kdy se naše rodina rozroste, jsem při navrhování bytu neřešila, jak v něm budou děti pobývat. Tehdy jsem ani nevnímala, že by na tom bylo co řešit – dětský pokoj je přece v plánu nakreslen, tak co víc bych měla chtít?
Později se ukázalo, co všechno jsem nepromyslela. Například jsem si neuvědomila, že máme zásuvku přímo vedle přebalovacího pultu. Ještěže duchapřítomná babička okamžitě přinesla záslepku! Ta nepromyšlenost mi jako prvorodičce na začátku šestinedělí pěkně zkomplikovala život.
Chcete-li se podobným problémům vyhnout, pak pro vás snad mohu mít pár rad. V tomto článku nenajdete přesný návod, co potřebujete a kam to máte umístit. Naleznete tu souhrn otázek, nad kterými je vhodné se předem zamýšlet a co brát v potaz při přetváření vašeho bytu v útulný pelíšek, ve kterém bude dobře vám i vašemu miminku.
Neustálý pláč
Když jsem přišla s dcerkou z porodnice domů, její věci ještě neměly své místo. Všechno jsem musela hledat a přemýšlet, kam to dám, abych to zase později našla. Při únavě z porodu a spoustě nových starostí to bylo velmi náročné.
Cítila jsem, že můj mozek jede na plné obrátky, a stejně jsem nebyla schopná si připravit pleny a oblečky tam, kde je budu potřebovat. Strávila jsem mnoho dlouhých minut pobíháním z pokoje do pokoje, zatímco miminko plakalo. Vyčítala jsem si to. Na tolik pláče jsem nebyla zvyklá, drásal moje unavené nervy.
Zdroj: Shutterstock
Jen co jsem dcerku převlékla a oddechla si, tak se poblinkala v postýlce a mohla jsem začít nanovo. Kam jsem dala to čisté prostěradlo? Stometrový byt se najednou zdál neuvěřitelně obrovský: pokaždé když jsem běžela na jeho druhý konec pro čistou látkovou plenu, se mi zdálo, že mi snad nějaký skřítek naschvál věci přehazuje tam, kde zrovna nejsem.
Jako v porodnici
„Jaktože doma nemám takovou pohodu, jak jsem si představovala? V porodnici byla jen postýlka a obří přebalovací pult a jak nám to vyhovovalo!“ říkala jsem si: „Jak málo nám stačilo! Tady mám všechno, ale ne a ne se v tom uvelebit.“
Ale pak si člověk vzpomene, že v porodnici byla ještě chytře vestavěná skříňka pod přebalovacím pultem, kam se vešly pleny, ubrousky, žínky, ručníky a oblečky, prostorná police na dětské krémy a olejíčky, lampička s tlumeným žlutým světlem na noc a všechno to bylo nadosah od umyvadla a stolku s vaničkou, vedle kterého nechyběly věšáky, odpadkový koš, a držák na dětské mýdélko. Postýlka byla na kolečkách a šla polohovat. A hlavně: hned vedle byla moje postel. Taky polohovací. To už není doma tak běžné, že?
Ale nezoufejte. Pohodlné prostředí se dá jednoduše vytvořit i z vašeho domova, i když zrovna nevlastníte polohovací postel. Stačí si vše předem rozmyslet. Ale pořádně!
Představte si při tom, že máte bolavé břicho a záda, že jste už pár nocí téměř nespala, hlady vám kručí v břiše a že vám v rukou brečí váš uzlíček štěstí. Na všechno máte jen jednu ruku, protože ho nechcete položit. Máte pocit, že kdybyste ho na chvíli pustila z ruky, svět by se přestal točit.
Malý byt vyhoví, ale jen zpočátku
Možná jste při čtení předchozích řádků trochu pookřáli, pokud bydlíte v garsonce nebo podobně malém bytě. Můžete si konečně říci, že to stísněné bydlení má přeci jen nějaké výhody: všechno budete mít po ruce.
Věřte, že to zejména v prvních týdnech šestinedělí opravdu oceníte. Až budete sešitá a rozbolavělá počítat každý krok, který musíte udělat od postýlky k umyvadlu, abyste vašemu drobečkovi očistila zadeček, a pak ještě přičítat těch nekonečných pět kroků zpět k vaší posteli, které vás dělí od spánku, budete si svých pár desítek metrů čtverečných cenit vysoko nad jejich reálnou tržní hodnotu.
V šestinedělí vám bude úplně jedno, že v pozdějším věku dítěte (tedy jen co se začne batolit) převáží nevýhody malého prostoru.
To pak budete řešit, jak zabezpečit šuplíky, ostré rohy skleněného konferenčního stolku, schodiště či jak ohlídat spotřebiče, které nemají dětskou pojistku. Zvídavé ručičky vašeho dítěte budou na všech těchto věcech, než se stihnete otočit. Do té doby, obýváte-li malý byt, se můžete chlácholit tím, že alespoň máte vše potřebné poblíž postýlky.
Větší prostor znamená víc otázek k řešení
Obyvatelky rozsáhlejších prostor mají v první fázi starostí víc: ve kterém pokoji má být postýlka? Potřebujeme ji vůbec? Některé páry dávají přednost spaní s dítětem v manželské posteli – i to je možnost, jejíž výhody a rizika můžete zvážit. Ze své zkušenosti mohu postýlku vřele doporučit.
Každopádně budete-li spát všichni tři v ložnici, nebude dítě příliš budit tatínka, který potřebuje být ráno v práci svěží? Máte-li další místnost a postel, nebude pro vás všechny lepší, kdybyste tam s miminkem spala alespoň v prvních dnech, než si najde noční rytmus a prodlouží se mu spánek? Odkdy bude dítě schopné spát samo ve svém pokoji? Jak si tyto otázky zodpovíte, je čistě na vás a vašem partnerovi.
Jsme připraveni oba?
Pokud váš partner nesdílí vaše nadšení do připravování bytu pro miminko, alespoň ho seznamte s tím, co kde najde. Až dostane za úkol přinést dupačky, bude rád, že jste mu předem řekla, na které poličce leží.
Nicméně je lepší, když všechno zařizujete spolu. Nejvyšší čas začít o tom mluvit je ve druhém trimestru těhotenství, aby vaše řešení stihlo uzrát a postýlka byla včas na svém místě. Zabalená v krabici vám po návratu z porodnice moc nepomůže…
Vyhřátá koupelna je základ
Na příchod miminka by měla být vaše koupelna připravená, neboť ji brzy použijete – přebalení zpravidla nepočká. O čistotu a teplo v ní se může postarat váš partner, než se vrátíte z porodnice. Zatímco v ostatních pokojích stačí miminku teplota 20°C, v koupelně není na škodu ještě o pár stupňů přitopit, aby nahému miminku při koupání nebyla zima.
Do koupelny by se měla vejít vanička a koupací lehátko. Vyrábí se i vaničky vytvarované tak, že lehátko nepotřebujete. Úplně malé miminko ale můžete oplachovat i přímo v umyvadle pod tekoucí vodou anebo v koupacím kyblíku.
Budete-li používat látkové pleny, počítejte s tím, že budete obden sušit prádlo. Vyplatí se vyhradit stálý prostor pro sušák v koupelně, kde máte usušené pleny po ruce. Možná je budete také žehlit – podle toho, jaký typ látkových plen zvolíte.
Kdo používá výhradně papírové pleny, potřebuje větší koš – odpadu je hodně. Vyrábí se i speciální koše na pleny, které eliminují zápach a šíření bakterií.
Spánek v noci i ve dne
Ve větším bytě typicky využijete jiné prostory ve dne a jiné v noci. Novorozenec (snad) prospí většinu dne a vy jako čerstvá maminka budete chtít mít dítě stále nadohled.
S použitím elektronické chůvičky či monitoru dechu by teoreticky mohlo spát v jiném pokoji, ale neznám mámu, která by byla schopná trávit většinu dne v jiném pokoji než miminko. Budete tedy nejspíš potřebovat druhou postýlku nebo její alternativu do obývacího pokoje.
Většina prvorodiček má tendenci před narozením dítěte nakupovat mnoho věcí, které pořádně nevyužijí. Nechcete-li platit za další dočasné kusy nábytku, stačí místo postýlky dát deku nebo nějaký pelíšek na zem.
Ano, na zem, nikoli na vyvýšené prostory jako stůl nebo gauč, odkud by dítě mohlo spadnout! Že je podložka tvrdá, nevadí – naopak není vhodné nejmenšímu dítěti zabořit záda do příliš měkkých polštářů. Později s dětmi budete trávit většinu času na zemi, na to si zvyknete.
Chcete-li víc než jen deku, ideální je hnízdečko, které má tu výhodu, že v něm lze dítě hezky opřít tak, aby spalo na boku, což se doporučuje zejména, pokud dítě často zvrací. Existuje řada alternativ k postýlce, viděla jsem různé kolébky nebo proutěný kočár na kolečkách, kterým si snadno přejedete z obýváku do kuchyně.
Nebo si můžete pořídit závěsný Hojdavak který je také krásným designovým doplňkem do bytu. Patří k těm nákladnějším řešením. Mějte na paměti, že všechny tyto věci využijete jen pár měsíců a po Hojdavaku vám zůstane díra ve stropě (nebo neskladný stojan), pokud se zrovna nerozhodnete pokračovat s variantou pro starší děti a dospělé.
Vaše pohodlí je pohodlím dítěte
Na kojení oceníte pohodlnou pohovku nebo křeslo, do kterého se můžete pohodlně opřít do polosedu. Kojící polštář je vhodným doplňkem, osobně bych ale počkala s pořizováním až po porodu – měl by vám sednout kolem pasu.
Mezitím si pár dní vystačíte s těhotenským polštářem tvaru hada, který se dá omotat kolem těla (a který v těhotenství zachránil můj spánek). Později – tak od třetího měsíce, neboť je na začátek příliš měkký – můžete použít jako další pelíšek pro miminko.
Proč miminko nechce spát ve své postýlce a jak mu pomoci si ji oblíbit?
Na trhu objevíte také různá houpátka a lehátka pro miminko, tady také platí, není-li přímo na výrobku uvedeno jinak, že byste s jejich používáním měli pár měsíců počkat.
Ať už pořídíte cokoli, připravte se na fakt, že z pohledu miminka je vůbec nejlepší alternativou k postýlce vaše tělo. Novorozenec nejlépe usne na vaší hrudi či ve vašem náručí. Neostýchejte se proto myslet na sebe a vytvořte si klidné místo, kde vám nebude nic chybět a kde si budete s miminkem společně užívat ty nejkrásnější chvíle.
