Mimoděložní těhotenství. Co zvyšuje riziko a jak jej lze léčit?

Mimoděložní těhotenství je dnes čím dál tím větším strašákem pro všechny nastávající maminky. V současné době totiž představuje až 2% z celkového počtu těhotenství a dochází k němu stále častěji. Naštěstí dnes máme k dispozici řadu moderních diagnostických postupů, díky kterým je možné mimoděložní těhotenství odhalit včas, a předejít tak případné ztrátě vejcovodu či dokonce smrti pacientky.

Mimoděložní těhotenství (GEU) – co to je?

Mimoděložní těhotenství (Gravidita extrauterina) je stav, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí mimo dělohu. Nejčastěji se vajíčko uhnízdí ve vejcovodu. Někdy se usídlí na vaječníku a výjimečně v dutině břišní. Tím, jak plodové vejce roste, prorůstá postupně do stěny orgánu a narušuje cévy. Pokud není mimoděložní těhotenství diagnostikováno včas, dřív nebo později může dojít k silnému vnitřnímu krvácení, které ohrožuje ženu na životě. Tyto lokalizace totiž neumožňují vývoj plodového vejce a jsou uhnízděným plodovým vejcem poškozovány.

Mimoděložní těhotenství – diagnostika

To, že je žena těhotná, je možné objektivně zjistit pomocí těhotenských testů z moči ženy a stanovením hladiny těhotenského hormonu HCG již 9. den po oplození vajíčka. Odpovídá to zhruba době, kdy ženě vynechá menstruace. V krvi je možné stanovit hormon HCG o několik dnů dříve než z moči. Hladina HCG bývá u mimoděložního těhotenství zpravidla nižší, než kdyby šlo o normální těhotenství. Na ultrazvuku je možné zárodek zobrazit zhruba 4 – 5 týdnů od prvního dne poslední menstruace. Během tohoto ultrazvuku by již mělo být evidentní, zda je těhotenství uloženo v děloze či nikoli.

Vývoj těhotenství

Během normálního těhotenství dochází ke splynutí vajíčka a spermie ve vejcovodu. Oplodněné vajíčko pak putuje vejcovodem a uhnízdí se v dutině děložní ve sliznici. Pokud dojde k uhnízdění vajíčka ještě předtím, než doputuje do dělohy, jedná se o mimoděložní těhotenství. Jaké jsou ale důvody, proč vajíčko nedoputuje až do děložní dutiny?

Mimoděložní těhotenství – příčiny

Mezi nejčastější příčiny, proč oplodněné vajíčko nedoputuje až do dělohy, patří vrozeně dlouhé a málo pohyblivé vejcovody. Vejcovody také nefungují správně, pokud v nich proběhly záněty, příp. pokud žena absolvovala operaci vejcovodu. Častou komplikaci představují chronické nebo opakující se infekty v pánevní oblasti (zejména chlamydiové infekce či kapavka). Rizikové je samozřejmě také zavedené nitroděložní tělísko, příp. endometrióza.

Endometrióza – co to je?

Endometrióza představuje onemocnění, kdy se výstelka dělohy se nachází i mimo ni. Pokud se nachází ve vejcovodu, existuje reálné riziko, že se vajíčko uhnízdí právě zde.

Škodlivé látky v kosmetice. Na co si dát v těhotenství největší pozor?

Kdy se mimoděložní těhotenství nejčastěji vyskytuje?

Mimoděložní těhotenství se nejčastěji vyskytuje při prvním těhotenství. Riziko se zvyšuje také v případě užívání hormonální antikoncepce obsahující výhradně progesteron. Ve zvýšené míře se mimoděložní těhotenství vyskytuje také při umělém oplodnění. Vzácně se může vyskytnout současně nitroděložní i mimoděložní těhotenství. Zejména při zavádění více vajíček během umělého oplodnění se některé z nich může zahnízdit správně v děloze a další mimo ni. K mimoděložnímu těhotenství dochází také v případě otěhotnění po sterilizaci.

Mimoděložní těhotenství – projevy

Rostoucí neporušené mimoděložní těhotenství způsobuje tupé bolesti v podbřišku, které mohou být jednostranné, v závislosti na tom, ve kterém vejcovodu se uhnízdilo oplodněné vajíčko. Někdy se může dostavit i lehké špinění v termínu, kdy žena očekává pravidelně menstruaci, ale i mimo něj. Pokud dojde k odumření plodového vejce, to je následně vypuzeno do dutiny břišní a dochází k samovolnému potratu. Ten bývá spojen s mírným krvácením do dutiny břišní, křečovitými bolestmi a hnědavým výtokem.

Koupání během těhotenství. Je bezpečná vana či bazén a jak se chránit?

Mimoděložní těhotenství – léčba

Při každém potvrzeném mimoděložním těhotenství je nutná hospitalizace a okamžité zahájení léčby. Jedná se totiž o život ohrožující stav. V nemocnici zůstává žena několik dní, příp. i několik týdnů, pokud se lékaři rozhodnou pro tzv. observaci.

Vyčkávací postup – observace

Observace představuje pro ženu nejšetrnější způsob léčby. Během hospitalizace v nemocnici se vyčkává, zda si tělo s nežádoucím těhotenstvím poradí samo a zárodek se nevstřebá. Podle současných výzkumů se takto spontánně vstřebá až 70 % ektopických těhotenství. Bohužel však i přes poměrně vysokou elasticitu vejcovodu může dojít k jeho ruptuře. Následné krvácení do dutiny břišní může být život ohrožující. Metoda observace se používá hlavně v případech, kdy je počáteční hladina HCG nízká, anebo v případě podání cytostatik.

Invazivní (operativní) metody

V Česku se ovšem nejčastěji přistupuje k chirurgickému odstranění vejcovodu (salpingektomii). Tato invazivní metoda léčby se provádí většinou laparoskopicky. V akutních případech (zejména pokud dojde k ruptuře vejcovodu) se provádí velká břišní operace, neboť je nezbytné udělat kompletní revizi břišní dutiny. Podle všeho čeští lékaři neseznamují pacientky se všemi existujícími způsoby léčby, včetně neinvazivních metod. Nevýhodou této operace je samozřejmě snížení schopnosti přirozeného otěhotnění na polovinu. Pokud pacientka nesouhlasí s chirurgickým odstraněním vejcovodu, nezbývá jí než odmítnout podepsat písemný souhlas s laparoskopickou operací (bez něj není možné operaci vykonat, pokud se samozřejmě nejedná o akutní stav).

Jak dlouho léčba po odstranění vaječníku trvá?

Rekonvalescence po laparoskopické operaci trvá zhruba 1 týden, přičemž pacientka opouští nemocnici obvykle do tří dnů. V případě velké břišní operace trvá hospitalizace cca 1 týden a rekonvalescence dalších několik týdnů.

Kdy je ten nejlepší čas na dítě?

Další způsoby chirurgického řešení

Dalším invazivním řešením je salpingotomie – podélné naříznutí vejcovodu a odstranění oplodněného vajíčka. Přistupuje se k němu zpravidla v případech, že ženě zbývá funkční pouze jeden vejcovod a jeden vaječník. Tato metoda je využívána sporadicky, neboť je po tomto zákroku vejcovod často tak jako tak nefunkční a časté jsou rovněž pooperační komplikace. Jinou metodou je tzv. milking out – tlakem na vejcovod dojde k vytlačení oplodněného vajíčka. Bohužel hrozí poměrně velké riziko prasknutí vejcovodu. Metoda se využívá výjimečně a pouze ve velmi rané fázi mimoděložního těhotenství, kdy ještě není tuba tolik namáhána.

Neinvazivní metody

Tato metoda je šetrná a používá se např. ve Velké Británii. Spočívá v podání jedné dávky Metotrexátu – cytostatika bránícímu rychlému růstu buněk (používá se při chemoterapii). Plodové vejce odumře a následně je z vejcovodu vyplaveno, anebo se vstřebá.

Otěhotnění po mimoděložním těhotenství

Otěhotnět přirozenou cestou je možné pouze v případě, že ženě zůstal po zákroku funkční alespoň jeden vejcovod. Těhotenství lékaři doporučují nejdříve za 6 měsíců od prodělaného zákroku. Recidiva mimoděložního těhotenství je bohužel poměrně vysoká (10 až 15 %), proto by ženy, které po prodělaném mimoděložním těhotenství znovu otěhotní, měly navštívit svého ženského lékaře co nejdříve. Pokud se vám kvůli poškozeným vejcovodům nedaří otěhotnět, můžete využít metodu IVF.