Onemocnění štítné žlázy v těhotenství. Hrozí riziko?

Zásobení jódem se u nás i vlivem Světové zdravotnické organizace rapidně zlepšilo. Přesto jsou nedostatkem jódu některé skupiny obyvatelstva ohrožené a patří k nim i těhotné a kojící ženy. Onemocnění štítné žlázy v těhotenství se projevuje u každé dvacáté nastávající maminky a každá desátá má málo jódu. Proč nepodceňovat prevenci a léčbu?

Porucha štítné žlázy se musí v těhotenství ihned léčit, aby rizika s tímto onemocněním spojené neohrožovala miminko.

Poruchy štítné žlázy v těhotenství

V České republice se nejčastěji objevuje snížená funkce štítné žlázy neboli hypotyreóza. Má ji asi 5 % všech obyvatel a častěji jsou postiženy ženy. Také se onemocnění obvykle přenáší po ženské linii. Stejné procento spadá i na těhotné ženy a ročně se s ním potýká na 5000 těhotných.

Hormonální změny a štítná žláza

Placenta během těhotenství produkuje hormon HCG, který zároveň i stimuluje štítnou žlázu. Během prvních tří měsíců se zvyšuje množství vazebných bílkovin v krvi vlivem estrogenů. Tyto bílkoviny vážou více hormonu štítné žlázy thyroxinu. Z tohoto důvodu musí štítná žláza více pracovat a zvýšit produkci hormonů. Pokud není úplně v pořádku, nedokáže jejich produkci zvýšit tak, jak je potřeba a když jich je málo, může být ohrožen psychomotorický vývoj plodu.

Česká endokrinologická společnost doporučuje screening štítné žlázy u všech žen, které patří do rizikové skupiny (rodinná anamnéza, věk nad 30 let, zvětšená štítná žláza nebo příznaky onemocnění apod.).

Snížená funkce štítné žlázy – hypothyreoza

Mezi příznaky nedostatku hormonů štítné žlázy patří větší únava, nevýkonnost, spavost, deprese, neustálá zima, přibírání na váze, suchá kůže, bolesti svalů a kloubů, padání vlasů či zácpa.

Mateřský hormon štítné žlázy thyroxin je nezbytně nutný pro vývoj mozku miminka, protože u něj začíná být dostatečně produkován až někdy kolem dvacátého týdne těhotenství. Na příjmu jódu je pak dítě závislé po celou dobu těhotenství.

Ženy s hypothyeozou mají vyšší riziko potratů, předčasných porodů a dalších komplikací. Proto je velmi nutné přistoupit k léčbě co nejdříve, aby se předešlo komplikacím a miminko se mohlo správně vyvíjet. U rodiček, které byly léčené už před těhotenstvím, je obvykle nutné zvýšit dávky léku asi o 30 až 50 %. Laboratorní kontroly se mají provádět asi po čtyřech až pěti týdnech až do dvacátého týdne těhotenství. Další kontrola pak následuje po šestinedělí.

Zvýšená funkce štítné žlázy – hyperthyreoza

Příznaky nadbytku hormonů štítné žlázy se projevují bušením srdce, podrážděností, zvýšeným pocením, hubnutím a častější stolicí. Častou příčinou onemocnění v těhotenství je Gravesova-Basedowova choroba. Někdy je také součástí komplikací hyperemesis gravidarum (nadměrného zvracení). Onemocnění štítné žlázy v těhotenství v podobě hyperthyreozy může způsobit potrat, preeklampsii, předčasný porod i nízkou porodní váhu miminka. Opět je nutné začít včas s léčbou.

Jak probíhá vyšetření štítné žlázy v těhotenství?

Ideální je, kdyby žena věděla o problémech se štítnou žlázou již před tím, než otěhotní. Hodnoty se ale mohou kdykoliv změnit. Jakmile patříte do rizikové skupiny, měla byste vždy zbystřit. Vyšetření se provádí ideálně již v pátém až šestém týdnu těhotenství. V tu dobu se vyvíjí placena a všechny reakce fungují. Vhodná doba je i kolem devátého až jedenáctého týdne, kdy se provádí prvotrimestrální screening. Ovšem toto vyšetření není povinné a není nikterak zakotveno ve vyhláškách. Často o něm ženy ani neví, pokud jim jej lékař nenabídne. I proto někteří odborníci tlačí na to, aby vyšetření těhotných žen na onemocnění štítné žlázy, bylo zařazeno do preventivních prohlídek.

Vyšetřuje se tyreostimulační hormon (TSH), který podporuje činnost štítné žlázy. Když je vše v pořádku, jsou hodnoty v normě, když ne, hladina TSH se zvyšuje. Laboratorní vyšetření stojí do tisíce korun a stačí jen odebrat krev. Žádná hrůza vás tedy nečeká. Nechte si od lékaře vystavit žádanku, a když si to naplánujete na období kolem desátého týdne, kdy se bere krev i na další vyšetření, odpustíte si návštěvu navíc.

Hyperemesis gravidarum aneb co dělat při nadměrném zvracení na začátku těhotenství

Jód v těhotenství

Jód se zvýšeně vylučuje močí až o 50 %. Jeho nedostatek ovlivňuje vývoj mozku, klesá inteligence a mění se psychika dítěte. Proto je vhodné jód doplňovat během těhotenství i kojení a doporučuje to i Česká endokrinologická společnost a Česká pediatrická společnost. Žena by měla v těhotenství přijímat dávku 100 µg jodu na den.

Mimo klasických doplňků stravy můžete zdroje jódu hledat i v běžných potravinách. Tím nejvýznamnějším je mléko a mléčné výrobky. Dále to jsou mořské ryby a plody, ale těhotné by je neměly jíst ve velkém kvůli možné kontaminaci těžkými kovy.

Nedostatek hořčíku v těhotenství – hrozí riziko?

Onemocnění štítné žlázy v těhotenství a diskuze

Díky internetu dnes máme přístup k různorodým informacím a mnoha diskuzím s protichůdnými názory. Někdy se také můžete setkat i s doporučením žádný jód nebrat, že je to zbytečné. V tomto je ale lepší držet se rad svého lékař. I ženy, které se již se štítnou žlázou léčí, by jód v těhotenství užívat měly.