Každý z nás si v plodové vodě zaplaval. Víme, že existuje a je nezbytně důležitá. Ale jaké látky ji vlastně tvoří? Proč je plodová voda tak důležitá? Pojďte si konečně zodpovědět nějaké otázky, které možná máte.
Plodová voda je tekutina, která se tvoří během těhotenství. Poskytuje prostor pro růst miminka, chrání jej, umožňuje pohyb a udržuje stálou teplotu. Asi do 38. týdne stoupá její objem. V 10. týdnu dosahuje objem 30 ml, ve 20. týdnu 350 ml a kolem 38. týdne to bývá asi litr tekutiny. Od 12. týdne do ní přechází i moč plodu.
Plodová voda dokonale chrání miminko
Na miminko působí rovnoměrným tlakem, takže mu umožňují nerušený vývoj. Chrání placentu před tlakem, rozepíná plodové vejce a děložní svalovinu rovnoměrně. Působí jako ochrana před výhřezem pupečníku nebo před zevními traumaty. Během porodu je plodová voda důležitá hlavně na začátku první doby porodní, kdy pomáhá k šetrnému otevírání rodičky (dolního děložního segmentu, děložního hrdla a branky). Když plodová voda odtéká postupně, zvlhčuje porodní cesty a umožňuje snadnější průchod miminka.
Hlavní funkce:
- udržuje stálou teplotu,
- zabraňuje přilepení citlivé kůže plodu k plodovému obalu,
- umožňuje pohyby plodu a jeho vznášení,
- umožňuje stejnoměrný růst,
- chrání miminko před vnějšími nárazy nebo tlakem,
- ovlivňuje vývoj plic.
Může zkažená plodová voda ohrozit vaše dítě? Kdy je nebezpečná?
Složení plodové vody
Z 98 % ji tvoří voda a zbytek pak buňky amnia, močovina, bílkovina a glukóza. Složení se mění podle stádia těhotenství a vliv má také činnost močového a trávicího traktu dítěte. V plodové vodě se nachází i minerální látky, kreatinin, částečky odloupnuté kůže dítěte, mázek a chloupky lanuga. Tekutina má být čirá a jemně zapáchá.
Obsahuje také určité množství kmenových buněk, ze kterých mohou vzniknout všechny tkáně. Tyto buňky se diferencují do různých tkání a ty se v budoucnosti mohou využít. Už dva mililitry plodové vody obsahují asi 20 000 kmenových buněk. Většina z nich je životaschopných.
Tvorba plodové vody
V počátku těhotenství se získává z krevní plazmy matky, která přechází přes plodové obaly do dělohy. Buňky plodového obalu (amnia) umožňují přesun elektrolytů plodové vody.
Později se na tvorbě podílí i plod, když polyká plodovou vodu, a pak ji zase vylučuje ven. Moč je pak ke konci těhotenství hlavním zdrojem.
O tvorbu a obměnu plodové vody se stará:
- placenta a plodové obaly,
- stěny dělohy,
- kůže plodu,
- dýchací systém plodu,
- močová soustava,
- kůže miminka.
Možné problémy
Komplikace se nevyhýbají ani plodové vodě. Může jí být až příliš moc nebo naopak málo.
Nadbytek plodové vody (hydramnion, polyhydramnion)
Když plodová voda nepřesáhne množství 2 l, hovoří se o zmnožení, nad 2 l je to hydramnion nebo polyhydramnion. Příčina není úplně známá. Buď se jí tvoří až příliš, nebo je nějaký problém s jejím vstřebáváním.
Příznaky se projevují tak, že je břicho na první pohled kulovité, miminko je velmi pohyblivé a špatně se hledají plodové ozvy. Protože se někdy dává tento problém do souvislosti s vrozenými vadami, je nezbytné udělat kontrolní ultrazvuk a miminko zkontrolovat. Někdy se může objevit atypické držení plodu připomínající plovoucí žábu.
Nastávající maminka si často stěžuje na horší pohyblivost, bolesti v břiše, únavu, dušnost, otoky. Kůže na břiše je velmi napjatá.
Vzácně se hydramnion objeví již ve druhém trimestru těhotenství. Během několika málo dní se břicho abnormální zvětší, žena si stěžuje na problémy s dýcháním a může se objevit srdeční dekompenzace. Jedná se o akutní hydramnion a nelze léčit. Jediná možnost spočívá v protržení vaku blan, kdy dochází k pomalému odtoku plodové vody a vyvolá se předčasný porod.
Většinou však nadbytek přijde až v posledních týdnech těhotenství, a pak není tak problematický jako akutní forma. Maminka se na tuto situaci snáz adaptuje.
Snížené množství plodové vody (oligohydramnion)
Ve druhém případě má těhotná žena méně než 500 ml plodové vody. Oligohydramnion se častěji objevuje u těhotných s nedokonale vyvinutou dělohou, při amniových srůstech a některých vývojových vadách dítěte. Vývoj miminka se uskutečňuje v omezeném prostoru a zaujímá nepřirozenou pozici. Děti se často rodí s poruchou držení těla, vrozenou luxací kyčelních kloubů apod.
Potíže se obvykle objeví až na konci těhotenství. Děloha má menší velikost, než by měla, její stěny v podstatě obepínají plod, která se dá dobře nahmatat. Pohyby jsou dost bolestivé a při porodu i více bolí i kontrakce.
Když odteče plodová voda
Před začátkem porodu dojde k odtoku plodové vody asi u 10 % rodiček. Rozhodně to není ani zdaleka tak časté, jak to vypadá ve filmech. Většinou za několik hodin začnou i děložní stahy. Čím je těhotenstvím mladší, tím jsou intervaly delší.
Předčasný odtok plodové vody může být nebezpečný. Někdy dojde k vyhřeznutí kličky pupečníku a k infekci amnionové dutiny. Patří k nejčastějším příčinám předčasných porodu a podle odhadů je tato komplikace odpovědná za třetinu úmrtí nezralých novorozených miminek hned po porodu. To, že ženě odtéká plodová voda dříve, než by měla, poznají lékaři testy prokazujícími alkalickou reakci a vyšetřením.
Když odteče plodová voda, musí být těhotná žena hospitalizována, a hlavně v klidu. Vše záleží na délce těhotenství. Nad 36. týdnů se čeká asi den a pak se přistupuje k vyvolávání porodu. U mladšího těhotenství se lékaři snaží jej udržet co nejdéle, aby mělo miminko čas dozrát.
Zkažená plodová voda a příznaky
Vhodné načasování protržení vaku blan je důležité z hlediska kontroly plodové vody. Ta musí být čirá. Pokud má nějaké zbarvení nebo je zkalená, mohlo by se jednat o problém a ohrožení miminka. Když je plodová voda špatná, vždy se musí rodička a dítě mnohem víc sledovat a častěji dochází k císařskému řezu. Velkým problémem je například zelená plodová voda, která znamená, že se do ní dostala smolka (stolice plodu). K tomu většinou dochází, když bylo dítě na nějakou dobu vystaveno nedostatečnému přísunu kyslíku.
Ohodnoťte tento článek:
