2 fotky 
Poloha koncem pánevním bývá nejčastější indikací k císařskému řezu. Pokud jste si vysnila, že své dítě porodíte spontánně, jistě oceníte vyčerpávající informace k tomuto porodu. Víte, jaká jsou rizika? A jaké typy poloh existují? Poradíme vám také, jakou speciální péči vyžaduje novorozenec, který byl v děloze umístěn koncem pánevním.
Poloha plodu koncem pánevním
Jedná se o fyziologickou, tedy vlastně normální polohu plodu, která ovšem může způsobit během porodu určité komplikace. Kolem 30. týdne těhotenství se v této poloze nachází až jedna čtvrtina všech miminek. Na začátku 37. týdne ovšem počet miminek umístěných v děloze koncem pánevním postupně klesá. Až do porodu se neotočí zhruba každé desáté až patnácté miminko.
Poloha plodu předurčuje riziko císařského řezu. Kdy se máme obávat?
Císařský řez kvůli konci pánevnímu
Poloha PPKP (poloha plodu koncem pánevním), jak ji lékaři zkráceně označují, je nespornou indikací k císařskému řezu. Rozhodnutí, zda zkusit rodit přirozeně nebo podstoupit plánovanou sekci, je většinou na rodičce. Tedy pokud se k poloze koncem pánevním nepřidruží jiné komplikace (jako např. vysoký věk, vysoký nitrooční tlak, úzké porodní cesty, genitální bradavice, hypertrofický tedy velký plod atd.). Většinou bývají nastávající rodičky poslány na přesnější biometrii plodu, aby se mohly lépe rozhodnout. Tam se změří přibližná velikost a váha miminka. Zásadním faktorem, který pomáhá maminkám se rozhodnout, jakou cestou přivedou miminko na svět, je to, zda se jedná o prvorodičky či zda už porodily jiné dítě přirozenou cestou.
Poloha koncem pánevním – jaký porod zvolit?
Zjednodušeně řečeno, zatímco císařský řez představuje zvýšené riziko případných komplikací pro matku, přirozený porod koncem pánevním znamená zvýšené riziko pro novorozence. Z tohoto důvodu maminky nejčastěji upřednostňují bezpečí pro dítě, které je v případě porodu císařským řezem mnohem větší, než u přirozeného. Je to také důvod, proč klesá dostatek lékařů a porodních asistentek, kteří by měli s vaginálním porodem koncem pánevním zkušenosti a počet císařských řezů dále narůstá. I v porodnicích, kde provádějí vaginální porody koncem pánevním, jsou nastavena kritéria pro jejich provedení (např. velikost plodu) a každý takovýto porod je detailně monitorován, obvykle je do něj zasahováno, a tedy se nejedná o přirozený porod.
Jizva po císařském řezu. Jak probíhá hojení a možné komplikace?
Poloha plodu koncem pánevním
Existuje více poloh koncem pánevním, které se liší hlavně uspořádáním končetin miminka. Jednotlivé polohy koncem pánevním ovlivňují i samotný porod. Některé jsou pro přirozený porod vhodnější, než jiné, u kterých se volí spíše císařský řez. V některých případech je možné pokusit o obrat miminka vnějšími hmaty do polohy podélné hlavičkou v 37. týdnu těhotenství, ale lékařů, kteří by to dobrovolně zkoušeli, není mnoho. Takový chvat s sebou nese riziko, že si miminko např. omotá pupečník okolo krku, i když pravděpodobnost, že se to stane, je nízká. Navíc vše je monitorováno přístroji.
Úplná poloha koncem pánevním
Zadeček miminka je nad pánevním vchodem a všechny končetiny má miminko pokrčené.
Neúplná poloha koncem pánevním
Zadeček miminka je nad pánevním vchodem a nějaká z končetin je natažená. Pokud je směrem k hlavičce natažená nožička, zatímco druhá je skrčená, říká se poloze Vztyčená nožka.
Řitní poloha
Poloha koncem pánevním, kdy jsou obě nožičky miminka natažené nahoru směrem k hlavičce.
Poloha nožkama
Obě nožičky jsou natažené směrem dolů.
Poloha kolínky
Obě nožičky jsou natažené v kyčlích, ale jsou skrčené v kolínkách, která jsou nad pánevním vchodem. Jedná se o nejméně častou polohu.
Přirozený porod se nejčastěji provádí u polohy úplné a řitní. U ostatních bývá volen císařský řez.
Anestézie u císařského řezu. Je lepší spinální nebo celková anestézie?
Proč se plod nepřetočí do polohy hlavičkou dolů?
Důvodů může být mnoho. Otočení směrem dolů nenahrává např. zúžená nebo deformovaná pánev, případně vrozené nebo získané morfologické vady dělohy. Často se také jedná o prvorodičku s úzkým dolním segmentem. Častěji se setkáme s polohou koncem pánevním u vícerodiček (více než 3 porody), u předčasných porodů a u vícečetných těhotenství. Otočit se znemožňuje miminku někdy také příliš krátký pupečník, dále větší množství plodové vody, placenta previa či jiná překážka. Občas mohou být příčinou také vrozené vývojové vady plodu.
Kontraindikace vaginálního porodu koncem pánevním
Zvažujete, zda zkusíte porodit miminko položené v děloze koncem pánevním? Raději se rozhodněte pro císařský řez v případě, že má miminko buď moc nízkou předpokládanou porodní váhu, anebo naopak moc vysokou (nad 3300 g). Nevhodné je to zkoušet také při nepoměru mezi pánví a plodem (zúžená pánev), dále pokud máte vrozené nebo získané morfologické vady dělohy (anomálie, jizvy), příp. cysty na vaječnících, placentu praevia. Raději zvolte plánovanou sekci, pokud vám byl naměřen nestandardní CTG záznam před porodem i v průběhu porodu – např. klesající ozvy. Důležité je, aby se miminko nacházelo v úplné nebo řitní poloze. V jiné poloze volte sekci.
Komplikace přirozeného porodu koncem pánevním
Musíte si uvědomit, že při normálním porodu prochází porodními cestami nejprve největší část těla novorozence, totiž hlava. Ta je uzpůsobená k tomu, aby razila cestu pro zbytek tělíčka. Samozřejmě se někdy může stát, že se projde hlavička bez komplikací, ale zaseknou se ramínka. Nebývá to však časté. Oproti tomu, pokud prochází porodními cestami nejprve nožičky, nedokáží průchod dostatečně roztáhnout tak, aby bez komplikací prošla také velká hlavička. Děťátko se může zaseknout hlavičkou a hrozí komplikace přidušení. V takovém případě by se okamžitě volila sekce, ale každá vteřina, kdy je omezen přívod kyslíku do mozku, dítě velice ohrožuje. Další variantou je, že jako první prochází zadeček, přičemž nožičky se nepřirozeně přitáhnou k tělíčku. Vypadají jako žabičky. Takovým dětem pak trvá i několik týdnů, než se jim nožičky natáhnou směrem dolů. A nemusí to být bez komplikací.
Mezi nejčastější komplikace patří také vyhřeznutí pupečníku při odtoku plodové vody, vztyčení ruček plodu, nadměrné přestávky mezi kontrakcemi po porodu hýždí, stažení porodnické branky před porodem hlavičky, možné poranění plodu při jeho vybavení z pánve, ale i poškození plodu nedostatkem kyslíku. Tento porod je vždy označen za porod rizikový.
Poloha koncem pánevním – lékařsky vedený vaginální porod
Porody KP obvykle vede lékař a tyto porody mají jasněji daný průběh. Také se při nich častěji provádí některé lékařské zákroky, které by maminky u normálního přirozeně postupujícího porodu pravděpodobně nepodstoupily, nebo by je odmítly, jako je např. nástřih hráze (aby se o ní hlavička nezasekla), podání oxytocinu, nucení polohy při porodu, tlačení na povel. Také často bývá v tuto chvíli podáván oxytocin pro zajištění nepřetržitých kontrakcí během tlačení a následně pro porod placenty. Při porodu bývá prosazována poloha na zádech v porodním křesle, kvůli jednoduššímu přístupu lékaře, nicméně pro průběh porodu je tato poloha jedna z nejméně vhodných. Takový porod tedy rozhodně nelze označit za přirozený.
Přítomnost neonatologa u porodu
Kromě porodníka je u porodu přítomen i neonatolog, který miminko hned po narození zkontroluje. Miminko tak bývá po porodu odnášeno mimo porodní box a k mamince se vrací, je-li vše v pořádku, až po zkontrolování a očištění. Nicméně okamžité položení takto narozeného novorozence mamince na břicho, pokud je miminko v pořádku, je samozřejmě možné a mělo by být preferováno. Některá miminka narozená přirozeně koncem pánevním sice mají dobré Apgar skóre a srdeční tep, ale mohou mít obtíže s dýcháním. Je tedy třeba mít připravený dýchací přístroj, většinou postačí jeho krátkodobé použití, aby se miminko adaptovalo a začalo dýchat naprosto samo.
Poloha koncem pánevním – zvláštní péče o novorozence
Ať už přijde miminko na svět vaginálně či sekcí, vždy je nutné respektovat několik pravidel, jak s ním zacházet. V žádném případě by se mu neměly násilím narovnávat nožičky, např. kvůli změření novorozence. Velikost lékař odhadne nebo ji nevyplní. Je potřeba na to vždy porodníky dopředu upozornit, že na tom trváte. Dále je potřeba nechat nožičky v zavinovačce zcela volně. Zavinovačky se většinou na spodní šňůrku nezavazují. Dbejte proto, aby miminko bylo vždy v teple. Občas se jim totiž nožičky ze zavinovačky dostanou ven.
Návštěva fyzioterapeuta
Tím, že bylo miminko několik měsíců umístěno v břiše polohou koncem pánevním, tedy s těžkou hlavičkou nahoru, je možné, že bude mít díky gravitační zátěži predispozice k nejrůznějším zakřivením páteře. Někdy se jedná o tvar páteře do písmene C, někdy bylo miminko v děloze umístěné rotovaně, tedy nohy mířily na jednu stranu, zatímco ramena na druhou. Často trpí miminka na predilekci. Nechte si proto vždy předepsat od pediatra poukaz na kontrolu u fyzioterapeuta či rehabilitační sestry. Velice vhodná je pro tyto děti tzv. Vojtova metoda. Hlavním cílem cvičení je maximálně posílit lis pánevní, břicho a svaly okolo páteře kojence ještě, než se postaví. Pak již začíná na páteř působit gravitace a mnohdy končí právě děti umístěné v břiše koncem pánevním s těžkými skoliózami. Ačkoli tedy může být taková fyzioterapie či Vojtova metoda pro rodiče stresující (miminko pláče), vězte, že mu uděláte obrovskou službu. Navíc rozhodně ho nic nebolí, jen se mu to nelíbí.
Zapomeňte na nošení v šátku či nosítku!
Tolik populární nošení v šátku či nosítku by pro dítě, které bylo v břiše umístěné koncem pánevním, mělo být zcela zapovězeno. Problémy s páteří či predilekcí se mnohdy objeví teprve ve chvíli, kdy se osvaluje páteř, tedy okolo druhého měsíce. Tyto děti by měly naprostou většinu času trávit ve vodorovné či lehce vyvýšené poloze (pouze několik stupňů kvůli možnému ublinknutí). Veškerý čas strávený v autosedačce eliminujte na minimum. Ergonomické nosítko můžete použít nejdříve okolo půl roku a vždy jen když miminko bdí a drží hlavičku svaly.
