Poloha plodu předurčuje riziko císařského řezu. Kdy se máme obávat?

“Asi čekáme fotbalistu!” říkají často nastávající maminky už od pátého měsíce těhotenství, “neustále mě kope.”

Ze začátku je to legrace, protože plod je ještě malý a má okolo sebe dostatek plodové vody, ve které se může celkem volně pohybovat, ale ve třetím trimestru těhotenství se plod v děloze ustálí a bude se nožičkami trefovat stále do jednoho místa.

V osmém měsíci se při troše štěstí tím místem stanou žebra, nejpravděpodobněji na levé straně, plodové vody ubude a plod zesílí, takže to pod žebry bude těhotnou pěkně bolet. Píšu při troše štěstí, i když z toho bolí žebra, neboť taková poloha je pro porod žádoucí. Na to, že žebra budoucí maminky plodu jaksi zavazí při tréninku penalt, příroda příliš nemyslela. Měla starost o to, aby byl plod dobře připravený na průchod porodními cestami.

A že to je věda! Hezky se otočit hlavou dolů, schoulit se, dobře nalehnout na pánevní vchod, zády dopředu a mírně se natočit na jednu stranu… Tedy zaujmout co nejvhodnější polohu, držení, naléhání i postavení. Kolik toho plod musí v děloze zvládnout? To je doslova akrobacie!

Co je to vlastně poloha plodu?

Poloha plodu se určuje podle vztahu osy hlava-zadeček ke svislé ose dělohy. Jsou-li rovnoběžné, hovoříme o podélné poloze plodu. Ta je pro přirozený porod zásadní. Dobrou zprávou je, že ji zaujme 99,5 % plodů. Zbylých 0,5 % případů jsou polohy patologické, tedy takové, které v dnešní době indikují porod císařským řezem. Může to být buď poloha šikmá, anebo příčná, kdy jsou osy na sebe kolmé.

Podélná poloha plodu

Z oněch 99,5 % podélných poloh je v 96,5 % případů plod umístěn hlavičkou ve spodní části dělohy, zbylých 3,5 % plodů je otočeno dolů koncem pánevním. Pokud se tak stane, určuje se podle naléhání, zda bude možné vést porod vaginálně, nebo bude nutný císařský řez.

Co je to naléhání?

Naléháním se nazývá určení toho, která část plodu je nejblíže pánevnímu vchodu, tedy naléhá na děložní hrdlo. Nejčastěji je to hlavička plodu, která může být ale různě otočená, a tedy naléhat různými částmi. Nejlepší a nejčastější situace je, když hlavička naléhá záhlavím, protože tak prochází porodními cestami s nejmenším možným průměrem.

Naléhání při poloze koncem pánevním

Při podélné poloze koncem pánevním se podle naléhání rozlišuje tzv. úplnost, tedy zda naléhá zadeček s nožičkami v takové pozici, aby plod dobře prošel porodními cestami.

V úplné poloze jsou obě nožičky pokrčené a překřížené, spolu se zadečkem naléhají chodidla, pozice připomíná turecký sed.

V neúplné poloze mohou být buď obě nožky natažené směrem k bradě a pak naléhá pouze zadeček, anebo mohou být nožičky pokrčeny jinak než v tureckém sedu.

Vaginální porod koncem pánevním je možný v úplné poloze a v případě neúplného naléhání pouze při první z popsaných možností – pokud naléhá jen zadeček.

Příčná a šikmá poloha plodu

V šikmé a příčné poloze nenaléhá na pánevní vchod ani hlavička ani zadeček. Šikmá poloha bývá zpravidla přechodná, plod se z ní časem otočí buď do příčné nebo podélné polohy.

V příčné poloze mohou naléhat ručičky, nožičky nebo pupečník, což může být problematické. I proto v této poloze nelze vést porod vaginálně, tato poloha dokonce může být indikací k hospitalizaci těhotné. Příčná poloha se vyskytuje častěji u vícerodiček, které mají povolené břišní a děložní svalstvo.

Držení plodu

Držení plodu neboli habitus je určení, zda je plod správně schoulen do tvaru vajíčka. Plod by tak měl zabírat co nejméně místa v děloze a být připraven na průchod porodními cestami. Všechny končetiny jsou při správném držení pokrčené a přitisknuté k sobě, většinou také překřížené, a důležité je především, že hlavička je přilepená bradou na hrudník. Pokud by tomu tak nebylo hlavička se zakláněla, byla by to opět indikace k císařskému řezu.

Postavení plodu

Postavení se určuje podle toho, kam má plod natočená záda. Rozlišuje se pravolevá a předozadní orientace. Levé postavení, které je běžnější, bývá označováno jako I. a pravé II.

Obvykle je plod natočen zády dopředu a na levou stranu matčina těla, tedy nejčastější je I. přední postavení. Méně časté je II. přední postavení. Dohromady se levé i pravé přední postavení plodu vyskytuje zhruba u 70 % těhotenství.

Přední postavení plodu usnadňuje porod – plod při něm méně rotuje. Při zadním postavení těhotné často trápí bolesti v kříži, které pobízí k chození s prohnutými zády.

Zadní postavení souvisí s delším a bolestivějším porodem, protože dítě nevstupuje do pánve nejmenším průměrem hlavičky. Nastává to zejména u prvorodiček, neboť v děloze vícerodiček je víc místa, a tudíž je pravděpodobnější přetočení plodu do přední polohy nejpozději během porodu. Zadní postavení je spojeno s častějším přenášením a potřebou porod vyvolat uměle.

Postavení plodu lze rozpoznat podle tvaru břicha…

Těhotenské bříško s plodem v zadním postavení je méně zakulacené než to, v němž plod zaujímá postavení přední. Zejména okolo pupíku je měkčí, plošší až vpadlé a celkově se nachází výše – spodní část není tak vyklenutá.

Naopak je-li plod v postavení předním, můžeme jeho záda a zadeček nahmatat nad pupíkem matky jako pevné a zakulacené části.

…a podle kopání

Dostáváme se zpět k našemu fotbalistovi – nožičky jsou zpravidla nejvýbojnější částí plodu. Podle kopání leckterá těhotná pozná nejen postavení plodu, ale i polohu.

Pokud nejsou nožičky zřetelně cítit pod žebry, nejspíše bude plod mamince dávat góly do močového měchýře. Zadní postavení a polohu koncem pánevním plod zaujímá častěji tehdy, je-li placenta umístěna na přední straně a dole. Ale jak už víme, ani to pro porod nemusí být problém – záleží ještě na držení a naléhání plodu.

Cvičení pro těhotné. Fyzioterapeutka radí, jak na bolesti zad, nohou i prevenci diastázy

Jak je možné ovlivnit způsob uložení dítěte v děloze?

Jestliže plod není uložen žádoucím způsobem pro přirozený porod, někteří lékaři se pokoušejí o jeho ruční přetočení za ultrazvukové kontroly. Je to ale komplikované a málokdo si na to troufne, úspěšnost tohoto zákroku je zhruba 50 %.

Přirozenější možností je podpořit samovolné otočení miminka cvičením a polohováním maminky. Vhodná je většina pozic, při kterých se kolena nacházejí níže než kyčle. Pomoci může také plavání (s břichem směrem ke dnu). Doporučuje se ještě pozice na čtyřech (pozice kočky), ve které je možné střídavě protahovat a hrbit záda, případně kroužit páteří postupně na jednu a na druhou stranu. Prospěšné a zároveň příjemné je také sezení nebo pohupování se na nafukovacím balonu s rovnými zády.

Nejdůležitější rada však zní: Nestresovat se. I kdyby se plod nepřetočil a bylo potřeba rodit císařským řezem, základní je udržet si psychickou pohodu.

Císařský řez k dnešnímu porodnictví patří, a přestože porodní přání je většinou jiné, je dobré vždy počítat s tím, že porod kdykoli může náhle skončit císařským řezem. V takovém případě je dobré si uvědomit vděk současné medicíně, že tuto náročnou operaci v dnešní době tak dobře ovládá.

Když se ze sekce nebude nastávající maminka zbytečně strachovat, je větší šance, že se plod nakonec přeci jen sám přetočí do vhodné polohy, postavení, držení i naléhání, a porod tak půjde přirozeně.