Předčasný porod. Hrozí i vám? Jak se o nedonošená miminka pečuje?
Martina Mádlová
27. 3. 2019
Do termínu porodu ještě pěkných pár týdnů zbývá, ale miminko se rozhodlo, že chce velký svět poznat mnohem dřív. A takových dětí je čím dál víc. Čím to je? A jak lékaři pomáhají předčasně narozeným miminkům, aby přežily? Hrozí předčasný porod i vám?
Normální fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů. To je 9 kalendářních a 10 lunárních měsíců. Když se miminko narodí před 37. ukončeným týdnem, je takový porod považován za předčasný. Čím déle miminko v děloze vydrží, tím lépe. Hranice životaschopnosti dítěte se v různých státech liší. Předčasný porod 24. týden nebo hmotnost 500 g se u nás bere jako legislativní hranice životaschopnosti dítěte. Šanci ale mohou mít i menší děti, pokud jsou po porodu v dobrém stavu.
Proč se objevuje předčasný porod čím dál častěji?
I když jde medicína stále kupředu, přesto se čím dál častěji objevují předčasné porody. Každé desáté miminko se vyklube na svět příliš brzy. U nás je to přibližně každé dvanácté. Lékaři se přiklánějí k tomu, že velkou měrou za to může zvyšující se věk rodiče, dále větší počet dětí narozených po umělém oplodnění i více dětí narozených z vícečetného těhotenství.
Pohyby plodu před porodem. Dá se podle nich poznat, že se miminko brzy chystá na svět?
Jaké jsou příčiny předčasného porodu
Předčasný porod ovlivňuje celá řada faktorů. Některé lze ovlivnit a jiné nikoliv. Mezi časté příčiny patří různé druhy nitroděložní infekce, poruchy funkce placenty, vícečetné těhotenství, vrozené vady dělohy, pooperační změny na děložním čípku, nemoc na straně matky či anomálie plodu, užívání návykových látek v těhotenství a velkou roli pravděpodobně hrají i genetické predispozice.
Ne vždy se ovšem předčasný porod dá nějak odůvodnit. Někdy tato situace prostě nastane u naprosto zdravé rodičky v ideálním věku a důvod brzkého příchodu miminka na svět, se nikdy nedovíme.
Předčasný porod příznaky
Příznaky předčasného porodu bývají obvykle klasické. Nastupují pravidelné kontrakce, které neustupují, ale naopak se jejich intenzita zvyšuje a intervaly mezi nimi zkracují. Dalšími příznaky jsou: vaginální krvácení, výtok z rodidel, odchod hlenové zátky, častější nutkání na močení i hluboké bolesti zad. Závažným příznakem je odtok plodové vody. To se může stát, i když jinak vám není nic. V případě jakéhokoliv podezření se rychle vydejte k lékaři, aby vás prohlédl a posoudil situaci.
Zvýšené riziko
Díky moderní medicíně se dnes už dá poměrně dobře předpovědět zvýšené riziko předčasného porodu. Největší rizikové faktory představuje předchozí předčasný porod, potrat ve druhém trimestru, krvácení děložního hrdla do 30. týdne těhotenství apod. Používají se i laboratorní metody, které mají najít určité látky v těle matky. Stanovují se z vaginální tekutiny.
Jakmile vás lékaři zařadí do rizikovější skupiny, budete neustále pod dohledem a v případě nějakých komplikací udělají vše proto, aby udrželi miminko v děloze tak dlouho, dokud to půjde. Někdy se dává preventivně progesteron, který je důležitý pro tlumení stahů děložních stěn. Také lze na zkracující se hrdlo dělohy nasadit chirurgicky steh. Žádné řešení ale není úplně stoprocentní, a pokud se jednou předčasný porod rozjede, nikdo ho nedokáže zastavit.
Předčasný porod 35. týden
Aby bylo dítě schopné přežít mimo dělohu, musí se umět nadechnout. Až kolem 20. týdne se vytváří v plicích látka, která má pro jejich správnou funkci nenahraditelný význam. Dostatečně množství této látky ale dítě získává až kolem 35. týdne. Když se narodí až v tomto týdnu, obvykle se na vnější svět už bez problémů adaptuje. Proto se při větším riziku, že k dřívějšímu narození dítěte dojde, podávají kortikosteroidy, které napomůžou rychlejšímu zrání plicní tkáně u miminka.
Předčasný porod 32. týden
K oddálení porodu se někdy podávají léky, tzv. tokolytika. Jejich podání je ale plně v kompetenci lékaře. I když značnou měrou přispívají k oddálení porodu, mají i své vedlejší účinky na matku i plod. Jejich volba tedy vždy závisí na lékaři i na zdravotním stavu pacientky. Vždy by se měl volit lék, který má co nejnižší vedlejší účinky. Léčba tokolytiky se většinou nezahajuje před 24. týdnem a po 35. týdnu. Doba takové léčby by neměla být delší než 48 hodin.
Jak se pečuje o miminko po předčasném porodu?
Protože se neustále zvyšují počty předčasně narozených dětí, věnuje se této problematice už i velké firmy. Dnes už třeba koupíte speciální plenky apod. Nejdůležitější je ale špičková péče, kterou tady naštěstí máme a velká míra rodičovské lásky.
Proto se rodiče hned od začátku účastní péče o miminko, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje. Učí se o ně pečovat. Měří tělesnou teplotu, přebalují a klokánkují. Klokánkování znamená, že se přiloží nahé miminko na kůži rodiče. To má velmi pozitivní vliv na oba. Maminka s dítětem si vytváří intenzivní vztah a citové pouto. Mimo to, že miminko cítí teplo své matky a tlukot jejího srdce, což ho uklidňuje, má tato metoda i vliv na časný zrakový a sluchový kontakt. Kůže miminek je navíc méně náchylná na infekce, protože se přirozeně osidluje mateřskými bakteriemi. Klokánkované děti mají lepší srdeční frekvenci, pravidelné dýchání i okysličení tkání kyslíkem. Méně pláčou a lépe spí.
A proč právě klokánkování? Protože klokan je savec, které své slepé, holé, a právě narozené mládě nosí ve speciálním vaku až do doby, než je schopné samostatně fungovat.
Ohodnoťte tento článek:
