Na co se v těhotenství každá maminka těší asi úplně nejvíc? Na první pohyby svého miminka. Ty u prvorodiček přichází někdy kolem 18. až 20. týdne. Některé ženy je cítí dříve a jiné později. S tím, jak týdny běží, je každá maminka stále více nervóznější, kdy už to konečně přijde. Spolu s tímto očekáváním přichází i obavy, zda je všechno v pořádku a zda dotyk svého miminka vůbec pozná.
Když cítíme, jak se miminko hýbe, máme hned lepší pocit klidu a pohody. Co nám pohyby miminka vlastně říkají a jak podle nich poznat, že s dítětem není něco v pořádku?
Jak vypadají první pohyby miminka?
Mnoho lidí si pod pojmem „pohyby“ představí malé miminko v břiše, jak zuřivě kolem sebe kope malými nožičkami. Jenže miminko je na začátku těhotenství ještě malinké, má kolem sebe spousty místa, aby mohlo v poklidu plavat bez narážení do stěn. Proto zpočátku nic necítíte.
První nesmělé pohyby připomínají takové bublání nebo šplouchání v břiše. Některé ženy to popisují jako létání motýlů v břiše. Je docela dobře možné, že zpočátku si ani neuvědomíte, že už je to ono. Nejlépe se číhá večer nebo v noci, kdy kolem vás není nic, co by vás rozptylovalo a vy se můžete opravdu soustředit.
Jak miminko roste, začne být miminko v bříšku více cítit, zvyšuje se intenzita pohybů a pak už cítíte skutečné kopání nebo otáčení miminka, břicho se vám různě hýbe a vydouvá, někdy až nepříjemně. Nejintenzivněji cítí ženy aktivitu dítěte mezi 24. až 34. týdnem. Pak už je dítě hodně velké, nemá tolik místa a pohyby jsou najednou méně zřetelné. Mění se i jejich charakteristika. Miminka v děloze docela často škytají. Také se mohou leknout, když uslyší hlasitý zvuk zvenčí.
Normálně byste měla cítit alespoň 2 pohyby za hodinu, protože v děloze dítě nespí více než 30 minut. Rozhodně se ale neděste, když máte pocit, že u vás to tak není. Ne všechny pohyby dítěte totiž vůbec registrujeme. Proto to neberte jako striktní údaj.
První fáze těhotenství. Co byste měla udělat v prvním trimestru?
Cítíte pohybů příliš mnoho?
Když se miminko hýbe příliš málo, začnou ženy často panikařit. Zpozornět je ale nutné i ve chvíli, kdy je pohybů až příliš mnoho, náhle se jejich počet zvýší mnohonásobně apod. Větší aktivita dítěte se objevuje, když nemá dostatek kyslíku (akutní hypoxie). Na to plod reaguje křečovitými bouřlivými pohyby stejně jako tehdy, když má málo plodové vody v děloze.
Když pohyby necítíte
Vymizení pohybů může mít nejrůznější příčiny. Někdy jsou hodně tlumené placentou, která je umístěna na přední stěně. Ovlivňuje je i větší množství plodové vody v děloze. Pak jsou tu bohužel i závažné důvody, proč žena přestane miminko cítit. Může to ukazovat na nedostatečně vyživovaný plod nebo dokonce jeho úmrtí v děloze.
Máte obavy? Sledujte pohyby
Od 28. týdne už by měly být pohyby dítěte naprosto zřetelné. Samozřejmě není přesně dané, kolik pohybů miminko musí udělat, ale pokud chcete mít klid, můžete zkusit pohyby vysledovat. V tomto případě se neřeší intenzita pohybů, protože tu ovlivňuje mnoho faktorů (množství plodové vody, umístění placenty, poloha dítěte v děloze apod.). Počítá se cokoliv, co miminko udělá (kopání, záškuby, převalování, zašimrání).
Každý den ve stejnou dobu začněte počítat pohyby miminka. Nejlepší čas je večer, kdy vás nebude nic rozptylovat a máte správný klid. Mimo sledování pohybů jsou takové chvíle báječnou příležitostí, jak si se svým nenarozeným miminkem povídat, vyprávět mu a budovat láskyplný vztah. Často je právě večer jedinou příležitostí, kdy toto můžete dělat.
Povzbuďte své miminko
Máte-li obavy, že se dítě hýbe nějak málo, udělejte následující věc. Lehněte si na levý bok a takto zůstaňte alespoň půl hodiny. Uvidíte, že během té doby se miminko určitě pohne. Jestliže byste ani tak nic necítila nebo naopak by se dítě hýbalo až moc, ihned zavolejte svému lékaři a nechte se raději zkontrolovat. Rozhýbat dítě dokáže i fyzická aktivita. Pár dřepů, procházka nebo kostička dobré čokolády.
Kdy jít k lékaři?
Pokud četnost pohybů klesla na minimum nebo necítíte dítě dokonce vůbec, vyzkoušela jste všechny zmíněné rady a nic se nezměnilo, je vhodné se ihned vydat k lékaři. Řekněte mu o svých obavách a nechte se vyšetřit.
Ohodnoťte tento článek:
