Menu
JenProTěhotné.cz
Těhotenské komplikace

Siamská dvojčata aneb když začnou jednovaječná dvojčata vznikat příliš pozdě

Tereza Axmannová

Tereza Axmannová

15. 6. 2021

Byla by to běžná jednovaječná dvojčata. Každý si vybaví dvě nachlup stejně vypadající miminka, oblečená do stejných dupaček, ve stejných postýlkách nebo ve dvojitém kočárku. Jenomže oplodněné vajíčko si až velmi pozdě rozmyslelo, že se rozdělí na dvě buňky. Více než 13 dnů po oplodnění se začalo dělit, ale už se nestihlo rozdělit úplně. Dva plody s identickou genetickou informací tak nejen že sdílejí placentu a plodové obaly, ale především zůstaly v některých částech těla srostlé.

Boj o přežití

Tak začíná příběh, který nejčastěji skončí ještě před porodem… Statistika je neúprosná. Ale přece se siamská dvojčata někdy narodí – asi tak jednou za 50 000 porodů. Bohužel ne vždy živá, a pokud, tak ne vždy přežijí první dny. Jejich šance na život je mizivá. Ale i ta se počítá! Jaké mají vyhlídky po narození, na to se nyní podíváme podrobněji.

Naděje na rozdělení

V dnešní době je možné i zdánlivě nemožné. Sarabeth a Amelia Irwinovy z Michiganu, narozené v roce 2020, byly srostlé hrudníky čelem k sobě, jako kdyby se objímaly. Už nemusejí – úspěšně je od sebe oddělili.

Ve Středoafrické republice se v roce 2018 narodily holčičky jménem Ervina a Prefina srostlé hlavami, otočené obličeji o 180 stupňů od sebe. V roce 2016 se narodily v Bangladéši Rabija a Rukaja, které byly srostlé zrovna tak. Oba páry se podařilo od sebe separovat.

V Nigérii se narodily holčičky se jmény Miracle a Testimony Ayeni, které byly neobvykle srostlé v pánvi tak, že by bez operace nikdy nemohly dělat nic jiného než sedět naproti sobě. I je se podařilo oddělit.

Mohli bychom pokračovat výčtem úspěšných operací. Od roku 1952, kdy se poprvé podařilo operačně oddělit siamská dvojčata, se již uskutečnilo přes šest desítek podobných operací a naděje na samostatný život siamských dvojčat vzrůstají.

Spojený život

Pro některá ze siamských dvojčat však zůstává samostatný život pouhým snem. Opravdu záleží na tom, jak jsou těla konkrétních dvojčat propojená. Někdy zkrátka operace nepřichází v úvahu – například když dvojčata sdílejí trup, a především srdce. Uvězněni v propojeném těle musejí projít všemi etapami života společně.

Tak žijí například Abigail a Brittany Henselovy, které vypadají jako jeden člověk se dvěma hlavami. Jsou to dvě individuality, mají rozdílné povahy, rozdílné myšlení, rozdílné touhy. Snad jen pro zajímavost: obě jsou majitelkami řidičského oprávnění.

To dvojčata Carmen a Lupita Andradovy ne, řidičský průkaz má jen jedna z nich – ta, která ovládá pravou nohu. Druhá sice se sestrou absolvovala autoškolu i všechny zkoušky (jak jinak, když sdílejí tělo), ale sama si řídit netroufne.

Indičtí bratři Sivanath a Shivram Sahu neřídí, ale vystačí si s ručně vyrobeným vozítkem ze dvou jízdních kol. Jsou totiž srostlí tak, že jejich dvě nohy neunesou obě těla. K chůzi kromě nohou využívají ještě své čtyři ruce podobně jako „pavoučí sestry“ Ganga a Jamuna Mondalovy, které také žijí v Indii.

Spojení, ale spokojení

Že je společně možné prožít kvalitní a naplněný život, dokázali již Chang a Eng Bunkerovi – původní siamská dvojčata, totiž ta, která pocházela ze Siamu. Ačkoli dnes už by je lékaři rozdělit uměli, v jejich době to bylo příliš riskantní a rozhodli se raději prožít spojený život než vykrvácet na operačním stole. Z jejich příběhu je patrné, že nebylo čeho litovat. Nejen že dokázali doslova prodat svoji jinakost a vydělat si na víc než důstojné živobytí, ale dokázali především založit velké rodiny.

Inspirativní příběh srostlých dvojčat

Chang a Eng, bratři srostlí bokem hrudníku k sobě, se narodili v květnu 1811 do rodiny thajského rybáře s čínskými kořeny. Jejich otec však brzy zemřel, pravděpodobně na pravé neštovice. Žili s matkou a společně s ostatními sourozenci jí pomáhali v chovu kachen. Jejich matka jim věnovala naprosto rovnocennou péči s jejich sourozenci, kteří nebyli srostlí.

Když bratrům bylo sedmnáct let, všiml si jich na své cestě skotský obchodník jménem Robert Hunter. Jako jeden z mála dokázal spatřit v jejich srůstu potenciál. Když na vlastní oči viděl, jak dvojčata dokáží společným tělem plavat, běhat a vykonávat všechny běžné činnosti, napadlo ho, že by mohli své dovednosti předvést před publikem, které by se pro ně jistě našlo.

Na cestách se naučili anglicky. Na svých show metali kotrmelce, konverzovali s diváky a předváděli salónní triky. Vstupné na ně stálo v přepočtu na dnešní hodnotu zhruba sto padesát korun. Za možnost si je nakreslit nebo o nich napsat se platilo extra.

Neměli rádi, když se jim říkalo „kluci“. Ztotožnili se s přízviskem „siamští mladíci“ nebo „siamská dvojčata“, které se začalo objevovat i na letácích. Toto jejich označení se rozkřiklo spolu s pověstí o jejich show po celém světě, až začalo být používáno pro jakákoli srostlá dvojčata.

Ve třicátých letech 19. století se Chang a Eng osamostatnili od svých manažerů a procestovali Evropu. Jako mladí muži chodili do salónů, kde koketovali s dámami a alkoholem.

Roku 1839 se usadili v Severní Karolíně, nakoupili ornou půdu a stali se americkými občany. Najali otroky a na plantážích pěstovali obiloviny a brambory. Také vlastnili chov krav, ovcí a prasat. Záznamy uvádějí, že když štípali dřevo, svírali sekeru všema čtyřma rukama, a jejich úder tak byl silnější  než úder největších siláků v okoí. Rádi rybařili, lovili divokou zvěř a sportovali.

I siamská dvojčata mohou založit rodinu… A jakou!

V roce 1843 se oženili – vzali si dvě sestry, Sarah a Adelaidu Yates. Ani ne rok nato se oběma narodily první dcery, a to jen šest dní po sobě. Dohromady pak zplodili celkem 21 dětí. Chang a Adelaide jich měli deset, Eng a Sarah jedenáct, z toho nebyla žádná dvojčata.

Jejich rodokmen v jedenadvacátém století čítá přes 1500 potomků dalších generací. Mezi nimi jsou i slavné osobnosti, jako například zpěvačka, skladatelka, houslistka a držitelka Pulitzerovy ceny Caroline Shaw. V linii Changa a Enga se vyskytlo jedenáct párů dvojčat, ale žádná z nich nebyla srostlá. První pár dvojčat (Engovi pravnuci) byl na jejich počest pojmenován také Chang a Eng.

Jak je vidět, někteří lidé umí své nevýhody převrátit ve výhody, což v případě bratrů Bunkerových platí dvojnásob. Ukázali světu, že srostlá dvojčata mohou prožít život plný krás. Proto jsou jejich potomci na své předky patřičně hrdí.

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Siamská dvojčata aneb když začnou jednovaječná dvojčata vznikat příliš pozdě