Trombóza v těhotenství může ohrozit nastávající matku i její dítě

Těhotenství má být radost, bohužel ne vždy a pro každou nastávající maminku. Některé mají tu smůlu, že je potká řada zdravotních problémů, ať už banálních nebo dokonce život ohrožujících. Do to druhé kategorie řadíme i problém zvaný trombóza v těhotenství.

Riziko vzniku trombózy u těhotné ženy je asi pětkrát vyšší než u ostatních žen ve stejném věku. Onemocnění se objevuje asi u jednoho z tisíce těhotenství. Ještě větší riziko ale hrozí v šestinedělí, kde je přibližně dvacetkrát větší. Příčin je hned několik. K trombóze dochází ve chvíli, kdy se zpomalí krevní tok v žíle, poškodí žilní stěna a dojde ke zvýšené srážlivosti krve. A právě proto jsou těhotné ženy tolik ohrožené, protože v těhotenství dochází ke zpomalení toku krve v žilách, kolem pánve utlačuje žíly zvětšující se děloha, a také dochází k určitým změnám ve srážlivosti krve. Běžně to funguje tak, že při poranění dochází ke kontrolovanému srážení krve organismem tak, aby nedošlo k její nadměrné ztrátě, ale zároveň nesmí ani příliš narůst krevní sraženina, která by se pak mohla šířit v cévách a ucpat je (trombóza).

V těhotenství vlivem hormonů dochází k mírnému vychýlení rovnováhy. Ve třetím trimestru dochází ke zvýšení hladiny fibrinogenů a dalších koagulačních faktorů. Tělo se připravuje na pohotovost ke srážení krve, aby žena u porodu nevykrvácela. Tak to příroda zařídila. U některých žen ale existuje (často dědičná) dispozice k většímu srážení krve. U nás je to asi osm až deset procent obyvatelstva.

Trombóza v těhotenství rizikové faktory:

vyšší riziko mají těhotné ženy, které již v minulosti prodělaly tromboembolickou příhodu nebo se u nich něco takového vyskytuje v rodině,
riziko se zvyšuje i u asistované reprodukce (hormonální léčba),
u žen čekající vícerčata,
komplikovaný průběh těhotenství nebo porodu,
obezita, kouření, vyšší věk ženy,
velký nárůst rizika je pak při kombinaci několika rizikových faktorů.

Jak na bolesti zad v těhotenství? Zkuste oleje, homeopatika i cvičení

Hraje roli genetika?

Velkou roli hraje také genetika. Mimo vlivů, o kterých jsme hovořili, se mohou u některých žen přidat ještě další rizikové faktory, které jsou vrozené. Mezi dědičné sklony k trombózám patří i tzv. leidenská mutace. U nás patří k poměrně častým problémům a vyskytuje se asi u 5 % populace.

Trombóza v těhotenství příznaky

Ženy by měly být poučeny o tom, jak poznat trombózu. Mezi hlavní signály patří otok, bolestivost, někdy červenější zbarvení dolních končetin a u plicní embolie dušnost, bolest na hrudi, vykašlávání krve, mdloba. Při jakémkoliv podezření je potřeba ihned vyhledat lékaře.

Základem prevence je nošení kompresních punčoch. Ženy s vyšším rizikem by měly podle doporučení odborníka užívat i preventivní dávky protisrážlivého léku

Plicní embolie – naučte se rozpoznat příznaky „plicního infarktu“

Trombóza v těhotenství prevence

Velmi důležitá je při tomto onemocnění prevence. Na tu by měl dohlížet ošetřující lékař. Ženy, u kterých existuje vyšší riziko, musí být sledované na specializovaných ambulancích. Týká se to hlavně těch, co už měly někdy tromboembolii, mají prokázanou trombofilii nebo mají některý z rizikových faktorů.

Dá se ale udělat hodně, aby se vám trombóza v těhotenství vyhnula. Nejlepší prevencí je pohyb. Jízda na kole, pravidelná chůze. Vše to jsou ideální sporty, protože podporují tok krve směrem k srdci. Samozřejmostí je zdravá strava a vhodná dieta na podporu trávení. Podle odborníků také přispívá k prevenci vzniku trombózy. Zvýšit riziko dokáže i dlouhé sezení v autě, zejména na konci těhotenství, protože krev nemá možnost správně proudit. Proto vždy alespoň jednou za hodinu nebo za dvě na chvíli zastavte, vystupte a projděte se.

Jak probíhá léčba trombózy?

Neléčená trombóza narůstá a v některých případech může dojít k uvolnění sraženiny (trombu) nebo jeho části a pohybu krví. Sraženina se pak může zaseknout v plicním řečišti, dochází k plicní embolii. Tam je pak závažnost různá. Někdy proběhne zcela bez příznaků (menší embolie), u větších hrozí riziko náhle smrti, dokonce až v deseti procentech případů. I když je teda mateřská úmrtnost na plicní embolii nízká, je jednou z jejích hlavních příčin. Může také zanechat vážné chronické následky (trvalé postižení plicního řečiště, dušnost, omezení výkonnosti). Závažnější embolie ohrožují i miminko.

Za běžných okolností jsou základem léčby protisrážlivé léky, které ale okolo porodu nejsou vhodné, protože by žena při porodu mohla přijít o příliš mnoho krve. Proto je péče komplikovanější. Běžně se žena léčí tak, že dostává podkožní injekce nízkomolekulárního heparinu – asi jednou až dvakrát denně. Vhodné jsou také kompresní punčochy nebo speciální těhotenské kompresní punčochy. Lehčí případy se léčí ambulantně, závažnější pak v nemocnici. Není ovšem vhodný úplný klid na lůžku. Žena by měla chodit, aby se zlepšil odtok žilami a docházelo k rozpouštění trombů. Délka léčby závisí na mnoha okolnostech a rozhoduje o ní lékař. Většinou trvá alespoň šest měsíců a minimálně do konce šestinedělí, které je z hlediska trombózy ještě více rizikové.

Jak řešit bolest pánevního pletence (pgp) v těhotenství a proč vzniká?

Léčba musí být velmi uvážená, aby nepoškodila miminko, ale zároveň i dostatečně účinná. Látka, která se používá na rozpuštění krevní sraženiny, neprochází placentou a riziko komplikací je nízké. Když se onemocnění odhalí včas a začne se ihned s léčbou, sníží se výrazně jakékoliv riziko a těhotenství dojde až do zdárného konce.